facebook pod lupou

Chcete sdílet správné informace na sociální sítě? Na tohle si dejte pozor

Prohlížíte si sociální sítě, když v tom na vás vyskočí zajímavý příběh, který už získal 3 tisíce sdílení a 10 tisíc lajků. Moc o tom nepřemýšlíte a také sdílíte. Po pár dnech zjišťujete, že příspěvek obsahoval nesprávnou informaci. Jak se příště vyhnout sdílení podobných tvrzení?

 

1. Buďte pozorní

Sdílet obsah na internetu je v dnešní době tak snadné, že je doslova zaplaven miliardami obrázků, videí a textů. To má vliv i na naši pozornost, protože mozek za den zpracuje jen určité množství informací. Aby nedošlo k jeho přetížení, používá mentální zkratky – ty jsou pro nás obvykle prospěšné, neboť nám usnadňují rozhodování. V tomto případě však mohou mít i neblahé důsledky. Jak proti nim můžete bojovat?

  • Buďte neustále ve střehu. Dávejte si pozor na to, co si prohlížíte a vždy přistupujte k získaným informacím kriticky.

 

Co jsou falešná tvrzení?
Dezinformace je šíření záměrně nepravdivých informací. Jejím cílem je změna chování nebo myšlení. Významově se může překrývat s pojmy hoax, fake news a konspirace. Misinformace je nesprávná nebo zavádějící informace, jež však není záměrně šířena s úmyslem ovlivnit něčí myšlení a chování. Mýtus je tvrzení, které mnoho lidí pokládá za pravdivé, ačkoliv tomu tak není. Drby/pomluvy přinášejí zajímavou informaci a rychle se šíří. Všechny tyto pojmy v článku shrnuji pod jednotný pojem falešná tvrzení.

 

2. Jak se vyhnout konfirmačnímu zkreslení?

První mentální zkratkou je takzvané konfirmační zkreslení. Každý z nás má tendenci upřednostňovat, ba dokonce vyhledávat informace, jež jsou v souladu s naším názorem a dosavadními zkušenostmi. Rozporuplné informace naopak přehlížíme.

Ke konfirmačnímu zkreslení dochází, i když jsme obklopeni pestrou nabídkou názorů (jak se později dozvíme, toto se na sociálních sítích bohužel nestává). Co tedy můžete dělat, abyste byli objektivnější?

  • Před sdílením si dejte čas na rozmyšlenou a vždy se snažte najít protichůdné argumenty, ideálně z jiných zdrojů. Možná tím získáte jinou perspektivu a zjistíte, že daný příspěvek je zásadně vytržený z kontextu.
Fake news (ilustrační foto)
Fake news (ilustrační foto)

3. Jak se vyhnout sociální konformitě?

Další mentální zkratkou je sociální konformita, jež popisuje změnu víry nebo chování jedince za účelem být součástí skupiny. Každý z nás má svou vnitřní skupinu (spolužáci, rodina, přátelé, kolegové), s níž se ztotožňuje a jejíž chce být součástí – od této skupiny okoukáváme, jak se správně chovat.

Sociální sítě nám prostřednictvím algoritmů podstrkují populární příspěvky (na základě lajků a sdílení), čímž posilují právě vliv konformity – pokud příspěvek například sdílelo už několik lidí z naší sociální skupiny, máme tendenci jejich chování kopírovat.

  • Opusťte prostředí sociálních sítí a rozhlédněte se po dalších zdrojích. Danou informaci si ověřte, zkuste najít protiargumenty.
  • Neodebírejte si lidi z přátel jen proto, že jste se s nimi nepohodli.

 

4. Pozor na opakování

Čím vícekrát se setkáte s falešným tvrzením, které se nikdo nepokusil vyvrátit, tím spíše vám bude připadat toto tvrzení důvěryhodné. Opakovaná lež se zkrátka může stát pravdou.

  • Promyslete si, proč je vám předestřená informace sympatická. Je to tím, že už jste něco podobného kdysi slyšeli nebo viděli? Zkuste zapátrat v paměti, kde to bylo – film? Kniha? Zprávy? Osobní zážitek? Stránka na internetu?
  • Posuďte zdroj těchto informací – je důvěryhodný? Jakou má odbornost a pověst?

 

 

5. Neposlouchejte algoritmy

Ačkoliv to nebyl jejich původní záměr, algoritmy na sociálních sítích (i ve vyhledávačích) nás postupně uzavírají do společenství podobně smýšlejících lidí, z nichž mohou vzniknout až komnaty ozvěn.

  • Mějte na paměti, že to, co se vám zobrazuje na zdi, není všechno. Je to jen zlomek z masivního množství obsahu, jenž pro nás vybral algoritmus na základě znalostí o našich zájmech a o zájmech našich známých. Dochází k takzvané personalizaci obsahu, kdy jej máme ušitý na míru jen pro sebe. Působí zde na nás mentální zkratky jako je konfirmační zkreslení a konformita.
  • Nevěřte všemu, co vám sociální sítě podsunou. Nenechte se zavřít do bubliny. Dívejte se po informacích i jinde.

 

Komnaty ozvěn
Takzvané Echo chambers jsou izolované skupiny lidí, kteří se spolu názorově shodují a záměrně i nezáměrně sdílejí informace včetně falešných tvrzení, s nimiž se shodují.

 

6. Hodnoťte pravdivost každého příspěvku – i od dobrých přátel a rodiny

Podle studie z roku 2020 lidé sdílejí falešná tvrzení proto, že při rozhodování, zda daný příspěvek sdílet, nebo ne, nedokážou dostatečně zvážit, zda je jeho obsah správný. Jinými slovy, účastníci by klidně (nevědomky) sdíleli lživou informaci, ačkoliv by ji dokázali identifikovat jako lživou, kdyby se jich na to někdo zeptal.

  • Při čtení příspěvků na své zdi se vždy zaměřujte na jejich správnost a přesnost, a to dokonce (obzvláště) i tehdy, kdy je sdíleli podle vás důvěryhodní lidé nebo stránky.

 

Většina z nás chce dostávat správné informace. V dnešní době však může být extrémně těžké je poznat. Při prohlížení sociálních sítí se proto snažte přistupovat kriticky ke všemu, co se dočtete. Hledejte si rozšiřující informace i jinde. Mějte na paměti existenci mentálních zkratek. Nepodléhejte emocím a pokud je něco v souladu s vaším přesvědčením, poohlédněte se i tak po protichůdných argumentech. Ověřujte si zdroje informací a pamatujte, že algoritmy nejsou neomylné.

Please follow and like us:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *